Sportovní mánie a co si z ní odnáším

Jsem sportovním fanouškem, je to pro mě zábava, cítím národní hrdost, líbí se mi překonávání limitů. Letos jsem také biatlonovým fanouškem. Je to i proto, že mi to připomnělo moje dospívání, kdy jsem se účastnila letního biatlonu, pravda v trochu upravené "branné verzi" a dotáhla to s týmem až do republikového klání.
Celý průběh biatlonového klání jsem pečlivě sledovala a bojovala s rodinou o sportovní kanál v televizi, případně jsem se musela uchýlit k počítači, když mě přepnuli kvůli jinému pořadu.
Sledovala jsem tu světlovlasou krásku, která se vypracovala od až pubertální střeštěnosti a roztěkanosti k neskutečně profesionálním výkonům ve sportu - popelce, o něž nikdo nestál.
Odnesla jsem si poselství, které ona sama shrnula a nebyl v tom ani patos, prostě je to možné, stane se to, v co nikdo nevěřil, ale ona ano a udělala pro to všechno. My všichni můžeme dosáhnout mistrovství, pokud uděláme vše, co můžeme. Bylo mi jí líto, když v posledních stoupáních únavou klonila hlavu a táhla to do kopce rukama, po poslední střelbě, ve které opět neminula, aby zase byla do TOP 10 a nevzdala se.
Odnesla jsem si sílu sociálních sítí, když v posledním kole poháru a po mistrovství světa byla na psychickém dně, ale poselství od nás fanoušků jí táhlo nahoru a ona zase zapnula turbo a vydřela pohár.
Když se zase necítila na vítězství a neustále skromně o sobě pochybovala, nakoply ji reakce a ona nevzdala i tu prokletou štafetu, kterou vždycky někdo pokazil a ona z ní nic neměla, přesto svůj úsek odtáhla. Tým znamená víc než jedinec, pokud je šance pomoct ostatním na podium, vždy to udělala.
Nepřepadly ji hvězdné manýry a v cíli nezapomněla svým soupeřkám blahopřát, ještě je chválila a měla je v úctě.
Odnesla jsem si, že je lepší nemít žádná očekávání a soustředit se na vlastní výkon, nechytračit, ale usilovat o to být nejlepším teď a v kterémkoliv okamžiku.
Odnesla jsem si to, že pokud má člověk její charizma, pobaví, potěší, zpestří život upřímností, nadchne. A o to také jde, vždyť je to jen sport, ale krásně se pak na to kouká.
Odnesla jsem si, že pokud má člověk nějaký dar, jako její talent a geny, měl by ho proměnit a vést lidi k radosti a potěšení a peníze a sláva  jako odměny přijdou.
Odnesla jsem si, že v našich podmínkách dosáhnout špičky jen skuteční dříči, že se nic neokecá, ale odmaká.
Odnesla jsem si, že národní hrdost, kterou si uvědomujeme u našich sportovců, opisujeme od nich, od jejich naladění, zodpovědnosti, co tomu řeknou fanoušci. Ona nezapomněla, že je holkou z Jablonce, o to víc pak ve spojení s ostatními hvězdami zářila.
Odnesla jsem si, že lze upoutat a strhnout pozornost jedině celistvou a vyzrálou osobností, kterou se můžeme stát také.
Jen ať je těch sportovních motivátorů více a ona ať září dál.

Hodně témat a málo diskuzí

V poslední době se docela často účastním diskuzí na LinkedIn a jsem poměrně spokojena s informacemi, které díky nim dostávám.
Zvlášť důležité je ověření způsobu uvažování nad různými tématy, zda můj pohled sdílí ještě někdo jiný, že to vnímám podobně, a tím pádem na tom něco je, stojí to za diskuzi.
Také se setkávám s tím, jak k některým tématům je hodně málo diskuzí, jsou často kontraverzní a přímo nabádají k reakci, ale pak žádný pořádný ohlas. A pak také přicházejí podněty typu průzkum názorů, anketa, styly práce apod. To už je hodně zajímavé, když někdo popisuje svoje metody práce a poodhaluje svou kuchařku.

Co člověk, to názor, ale sem s nimi, proč je nedat do placu a poprat se o názor. Ale to ne, přečtu a řeknu, hm...zase jeden chytrý...a jdu dál.
Už jen sama diskuze je galerie kontaktů a často to jsou lidí, které nemám šanci potkat a možná díky diskuzi si s nimi můžu popovídat. Třeba to jsou ti nejlepší, od kterých se můžu něco naučit.
Právě kvúli LInkedIn se donutím upravovat profil, protože když se zapojím do diskuze, chci mít ptofil aktuální, i na Facebook.

Není důležité zjistit, o čem se mluví, ale co si odnesu, čím se nadchnu a co použiju, abych se posunula dál. Dál od negativců a škarohlídů a zlodějů energie a myšlenek.

Témat je moc a diskuzí málo, protože diskutují ti, co chtějí a můžou, ale je jich pořád málo - vynést myšlenku na povrch, ukázat ji světu.

Od té doby, co mám LI a FB, chci být aktivním členem svých komunit a aktivně je budovat a svým kontaktům za to děkuji, jsou to oni, co mě vybídnout k AKCI.

REACTION AND DISCUSS

Na čem jsem závislá

V profesním a osobním životě jsem závislá:

• Na základních věcech

1. Notebook
Živím se také tvorbou dokumentů, musím je tvořit, ukládat, sdílet, aktualizovat, distribuovat.

2. Mobilní telefon
Jsem k dispozici rodině, přátelúm, zákazníkům, partnerům, spolupracovníkům, jsem online 365/24/7.

3. Auto
Prakticky denně jezdím za zákazníky.

4. Moje kancelář
Pracuji z domova, jsem svobodná v práci, organizuji sama sebe (skvělá a jedinečná věc).

• Na vztazích:

Mám vybudovanou důvěru v rodině, k zákazníkům, k partnerům, kolegům.
Ke všem ostatním, kteří mi důvěřují, mám otevřený vztah k lidem, kteří s pozitivními myšlenkami za mnou přijdou a přicházejí....

• Na energii:

Čerpám pozitivní zdroje energie z potravy, z vesmíru, z rodiny, z ostatních lidí na mých sociálních sítích, kde jsem ve spojení se skutečně skvělými lidmi, ze zákazníků....

 

zdroje jsou prostě obrovské a nevyčerpatelné a všichni jsme na nich závislí, musíme o ně pečovat,

jsme schopni je také vytvářet